Zdroj: Státní zdravotní ústav
Autor: Dana Kuklová

• Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o péči o zdraví lidu“) - zejména § 9, § 18a, § 35a, § 40, § 77
• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“) – zejména - § 37 _ § 42, § 82, § 84, § 92
• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, (dále jen „zákoník práce“) – zejména § 32, § 94, část pátá
• Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
• Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“) – zejména § 11, § 17, § 21, § 35, §38
• Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmu“) – zejména § 24
• ... další související právní předpisy jsou uvedeny níže

Pracovnělékařskou péčí se rozumí prevence včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevence úrazů.
Jejím cílem, který je možné dále zvyšovat využitím nástrojů podpory zdraví, je udržení dlouhodobé práceschopnosti zaměstnanců (jeden z předpokladů kvality výsledků činnosti zaměstnavatele).
Tuto péči poskytují zdravotnická zařízení ve spolupráci se zaměstnavatelem; zdravotnická zařízení mají postavení odborného spolupracovníka. Součástí pracovnělékařské péče poskytované zdravotnickým zařízením v souladu s  § 35a zákona o péči o zdraví lidu je:

• odborná poradenská činnost v otázkách ochrany a podpory zdraví a sociální pohody zaměstnanců,
• zjišťování pracovních podmínek při výkonu práce a sledování jejich vývoje a pravidelná odborná kontrola (vnitřní audit) pracovišť zaměstnavatelů,
• zjišťování vlivů práce a pracovních podmínek za zdraví zaměstnanců, provádění lékařských preventivních prohlídek zaměstnanců a vydávání lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci v podmínkách zaměstnavatele,
• spolupráce při zajišťování první pomoci, spolupráce s příslušnou krajskou hygienickou stanicí a spolupráce při výcviku a výchově v oblasti ochrany a podpory zdraví (též § 102 odst. 6 zákoníku práce a § 2 písm. f) z. č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

Základním předpokladem poskytování kvalitní odborné spolupráce je znalost konkrétních pracovních podmínek, za kterých je práce podle pracovní smlouvy vykonávána, a znalost zdravotního stavu zaměstnance. Důraz je kladen především na konzultační a poradenskou činnost pro zaměstnavatele a zaměstnance a jejich zástupce a dohled nad pracovními podmínkami.
Součástí pracovnělékařské péče není léčení s výjimkou poskytnutí akutní nebo neodkladné zdravotní péče při ohrožení zdraví nebo života. ZPP není vázána na registraci u praktického lékaře, je poskytována zcela nezávisle vedle principů tohoto smluvního vztahu zdravotnického zařízení a zdravotní pojišťovny.

Cílem těchto preventivních prohlídek je zjištění zdravotního stavu a posouzení zdravotní způsobilosti k práci vykonávané za konkrétních pracovních podmínek. Druhy lékařských preventivních prohlídek jsou:

1. vstupní – provádí se při vzniku pracovního poměru nebo při převedení na jinou práci; vždy před započetím vlastního výkonu práce,
2. periodická – provádí se v termínech předem stanovených právním předpisem nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví (rizikové práce, práce v noci, práce jeřábníka atd.),
3. mimořádné – provádí se v případě vyslovení podezření na ztrátu nebo změnu zdravotní způsobilosti v období mezi periodickými prohlídkami, pokud tak stanoví předpis,
4. řadové – provádí se v případech výkonu prací, pro které nejsou stanoveny periodické prohlídky,
5. výstupní – provádí se před ukončením práce v konkrétních podmínkách,
6. následné – provádí se pokud o ní rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

Poznámka: V praxi jsou periodické a řadové prohlídky zaměňovány s periodickými prohlídkami, které jsou součástí zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, které provádí registrující praktický lékař jedenkrát za 2 roky v rozsahu stanoveném příslušnou vyhláškou. Cílem těchto prohlídek je včasné zjištění počátečních příznaků onemocnění a pozitivní ovlivnění jejich vývoje. Úkolem těchto prohlídek není zhodnocení zdravotního stavu ve vztahu k vykonávané práci, neboť registrující praktický lékař podmínky výkonu práce nezná, pokud současně není lékařem zdravotnického zařízení poskytujícího zaměstnavateli pojištěnce ZPP.

Základní povinností zaměstnavatele je umožnit všem zaměstnancům přístup k ochranným a preventivním službám; jedná se zejména o povinnost:

• zajistit pro všechny své zaměstnance pracovnělékařskou péči,
• nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti,
• sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovnělékařskou péči a jakým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví,
• zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech vydaných k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pravidelně ověřovat jejich znalost a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování,
• zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci,
• zajistit zaměstnancům dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik,
• kategorizovat práce a informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví,
• zabezpečit mimořádná měření faktorů pracovních podmínek na žádost zařízení závodní preventivní péče nebo podle rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, pokud se jedná rizikové práce,
• poskytovat zařízením pracovnělékařské péče informace nutné k ochraně zdraví při práci.

Zaměstnanec je povinen podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy u lékaře zdravotnického zařízení, které pro poskytování pracovnělékařské péče zvolil zaměstnavatel. Případné neuposlechnutí lze tedy posuzovat jako porušení pracovní kázně. V případě odmítnutí podrobit se vstupní prohlídce před uzavřením pracovního poměru by mělo toto odmítnutí vést k neuzavření pracovního poměru v rámci smluvní volnosti.
Důvodem vyloučení svobodné volby lékaře a zdravotnického zařízení je nezbytná znalost konkrétních pracovních podmínek a dynamiky jejich vývoje při hodnocení možného vlivu práce na vývoj zdravotního stavu, posouzení zdravotní způsobilosti k práci nebo návrhu preventivních opatření.

Státní odborný dozor nad plněním povinnosti zaměstnavatele zajistit tuto péči pro své zaměstnance vykonávají Krajské hygienické stanice. Pokud zaměstnavatel neprokáže splnění povinnosti, příslušná krajská hygienická stanice mu uloží sankci podl § 92 nebo § 93 zákona o ochraně veřejného zdraví:

• do výše dvou miliónů korun - za nesplnění nebo porušení povinností v oblasti pracovnělékařské péče (nesplnění povinnosti zajistit tuto péči a poskytovat zařízením vykonávajícím tuto péči informace nutné k ochraně zdraví při práci),
• do výše tří miliónů korun – pokud došlo nesplněním povinností k poškození zdraví fyzických osob nebo vzniku nebo hrozbě epidemie,
• do výše sto tisíc korun za uvedení nepravdivých údajů a informací a za ztěžování nebo maření výkonu státního zdravotního dozoru.